SILVESTR 2007

 Silvestr 2007

 Ve čtvrtek 27.12. 2007 jsme asi kolem půl jedné vyrazili. Jen já a Jirka. Děcka s námi nechtěla, tak jsme do auta naložili Evu Šestákovou s jejich Peťkou. Do penzionu manželů Pospiechových jsme dorazili po třetí. Penzion se nachází ve vesničce Hustisko-Solanec, úplně na konci vesnice. Je to přebudovaný dvouokál a je moc hezký. Ubytovali jsme se, uvařili si kafe a společně jsme čekali na ostatní. Nejpozději přijeli Petrovovi, kteří po cestě navštívili rodiče. Nejprve Jirka Skoták zagitoval všechny ženský a Jirku a šli nachystat překvapení pro Mirka Dudka, kámoše Jirky,  který měl zrovna narozeniny. Musel lézt do kopce, postupně sfoukávat svíčky a líbat se s námi holkami a připít si s námi na zdraví. Na konci cesty čekala manželka. Dost náročný. Základ měl opravdu dobrý. První večer byl pěkně ujetý. Zdenka Petrovová to rozjela ve velkém, nejprve připíjela Dudkovi na zdraví, pak začala všem rozlívat „Hlohový čaj“ s písní na rtech hloh nám dávej, hloh nám dej. Hloh proto, že měl Mirek vodku s příchutí hlohu. Na to jak byla písklá, polila horkým čajem jen Jirku Skotáka. Večer se hodně protáhl. Holavně Jirka S. na něho bude dlouho spomínat, protože mu pak bylo celý následují den špatně s ořechovky Jirky Podlipnýho.

Druhý den (pátek)jsme ale čile vstali na snídani v 8. Pak jsme v devět odjeli Skibusem na sjezdovku Pod Solání. Nebyla nic moc, dost krátká, ale trochu jsme se rozcvičili. Až na Jirku Skotáka, tomu bylo blbě. Večer se už všichni mírnili, já šla spát asi v jedenáct.

Další den (sobota) velká většina lidí odjeli na Bílou lyžovat. My jsme s Jirkou vyrazili na Pustevny na běžky. Cestou jsme naložili holku s klukem a ušetřili jsme jim každému 30 Kč za autobus. Parkovné stálo 80Kč. Bylo úplně nádherně, modrá obloha. Vydali jsme se přes Radegast na Radhošť. Na hřebenu byla pořádná fujavice, tak jsme se u Cyrila s Metodějem jen vyfotili a pak hajdy do hospůdky pod nimi. Pak jsme už jen dojeli zpět na Pustevny a protože bylo málo hodin, zajeli jsme se ještě na Třeštík, chatu pod Bumbálkou, kde jsme byli loni na jarních prázdninách. Bylo to tam všechno vymalované, pokoje uklizené o čemž se loni mohlo jen zdát. Chatu měli jiní majitelé a tak ji postupně začali zvelebovat.Když jsme dojeli na naši chatu, sjezdaři ještě nedorazili. Uvařili jsme si kafe, svařené vínko a už tu byli i ostatní. Lyžování prý bylo dobré, tak zítra pojedeme s nimi.Pak už jen večere, večerní posezení, chlapci mariášek a spát.

V neděli jsme odjeli na Bílou. Vezli jsme Evu s Peťkou. Sjezdovka celkem šla, sjela jsem i červenou, ale radši jsem jezdila na modré. Fronty byli ale asi na čtvrt hodiny, což je dost. Asi v 11 jsme šli s Petrovovýma na kafe. Pak jsme zkusili zajít na menší sjezdovku. Nebyla špatná, pro mě asi i lepší, nebyla tak prudká, i když tam byli taky rychlejší úseky.Sjeli jsme tam asi 5x a šli na velkou. Po cestě jsme potkali ostatní, tak jsme zašli do naši známé hospůdky Pokrok na oběd. Dávala jsem si bacha na věci, aby se mi nic neztratilo. V únoru mi zde ukradli foťák a doklady, naštěstí byl zloděj tak hloupý, že jsme vše dostali zpět.. Po obědě jsme ještě lyžovali až do 4 hodin. Pak Eva nabalila věci a děcka bráchovi, který je vezl domů a už jen s Evou jsme odjeli zpět na chatu. Tam asi po hodince za ní přijel její nový přítel Štefan. Večer jsme opět poseděli a šli naposledy v letošním roce spát.

Na Silvestra jsme po snídani vyrazili společně na vycházku do osady Díly, kde by měla být hospůdka. Petrovovi a Eva se Štefanem jeli opět na Bílou. Po cestě začalo chvilkama i hustě sněžit. Jirka S. u jednoho kopečka vytáhl nafukovací „raft na sníh“ a tak si někteří zablbli na svahu. Jirka S. si tam navíc narazil patu. V Dílech sice hospůdka byla, ale nacpaná tak, že jsem se nedostala pomale ani na záchod. Protože jsme neměli oběd, dohodli jsme se ze Skotákama, že zajdeme do Hustiska na oběd. Po cestě Jirky začala bolet pata, v Hutisku měli hospody zavřené a od Petrovovů jsme se dozvěděli, že jedou do Frýdku do nemocnice, že má Roman něco s rukou. Tak jsme se naštvaní vydali směr naše chata. Jirku to dost bolelo, tak jsem mu na odbočce stopla auto, které ho dovezlo až na chatu. Nás asi v půlce cesty naložili Dudkovi. Na chatě jsme trochu pojedli zbytků cukroví a po dřívější večeři jsme už zůstali v jídelně a slavili Silvestra. Všichni byli ale dost utahaní, trochu to rozvířil Jirka s hrou Šulínek a pak až pouštění ohňostrojů. Spát jsme šli asi ve dvě. První Silvestr bez Tomíka a Jany, bylo mi dost smutně.

V úterý na Nový rok  jsme po pozdější snídani zaplatili pobyt, nabalili jsme věci, rozloučili se z ostatními a odjeli na Pustevny. Bylo dost hnusně, ale chtěli jsme si ještě užít běžek. Na Pustevnách jsme se vydali směr Martiňák. Trasa byla pěkně protažená, začalo dokonce svítit sluníčko. Na Martiňáku jsme si dali jen polívku a vydali se zpět. Kolem půl druhé jsme už byli zpět na Pustevnách. Protože nebylo moc hodin, zavolali jsme do Vsetína Jirkovi a Daně(Turecko) že je navštívíme. Ve Vsetíně jsme našli sídliště i dům, Dana na nás čekala venku. Z půlhodinové návštěvy byla naráz dvouhodinová. K domovu jsme vyjeli až v šest, byla strašná mlha. Dojeli jsme o čtvrt na devět domů.

Teď už nás čeká jen práce. Začíná kolotoč, hlavně pro Jirky. Já budu muset začít dost šetřit, protože se všechno strašně moc zdražilo a nám nepřidají ani korunu (od března prý 1,5%).

Snad bude ten rok 2008 lepší než ten loňský. Přála bych si, aby se Tomík dostal na školu, kterou si vysnil a aby byl se mnou. Snad jsme se oba poučili a bude vše dobré.

Účastníci:

Dáša Důbravová

Jirka Nečas,

Skotákovi-Jirka st.Jitka a Jirka ml.

Dudkovi-Mirek, Majka, David a Tomáš

Petrovovi – Zdenka, Ivan, Tomáš a Roman

Šestákovi – Eva, Jakub a Petra, později Štefan?

Aleš, Hanka, 2 děti

Plotění - Jirka, Zorka, Míša a Ondra

Další jedna rodina, jména si nepamatuji