ŠUMAVA -VÝCHOD - 2008

  7. 8. 9. 03.2009 Šumava - východ

Sobota a my musíme v 3:15 hod vstávat. Je to pro mne vražedná hodina,ale co už. Ve 4.30 hod. od Dělňáku. Další zastávka pod Klepákem , Kateřina a Brno. A tentokrát ještě na dálnici u Pávova nastoupil Honza, kámoš Táni. Zastávek jak u linkového busu. Tradiční zastávka v Písku na vysypání písku a pak až na Šumavě na Pláních. Dnes to vystupování neproběhlo bez zmatků. Jirka Ventruba tam nechal venku lyže a někdo naopak vystoupil s lyžemi,ale hole nechal v autobusu. Legrace. Většina nás vystoupila na Horské Kvildě. Vyrážíme směr Filipova Huť. Tam navštěvujeme první hospůdku, že počkáme na Táňu a Honzu, kteří vyrazili z Plání. Nakonec jsme je potkali až jsme vycházeli z hospůdky. Však oni nás doženou, jsou rychlejší. Přes Černohorskou a Ptačí nádrž vyšlapeme ve strašné mlze na Černou horu (1315m). není zde skoro vidět, ale jsme rádi, že neprší. Z Černé hory přes Pramen Vltavy vyjedeme na Bučinu, dolů na Furik , tam si uděláme kolečko (původně jsme chtěli obklikou do Kvildy, ale netrefili jsme to) a opět se ze všichni potkali na Bučině. Sjeli jsme opět na Furik Nakonec jsme přehodnotili náš záměr a vydali se s ostatními na moje oblíbené Knížecí Pláně. Tentokrát jsme ale nejeli po krokolomné modré z Furiku rovnou na Pláně, ale po krásné červené jsme dojeli skoro až do hospůdky na Pláních. V hospodě bylo díky našemu zájezdu plno. My jsme seděli u stolu s Troubilákama a klukama ze Zborovců (Leoš Fabík a spol.) Polívku neměli, tak jsme si dali jen čaj a pivo a protože nás čekala jen cesta dolů do Borové Lady, měli jsme pohodu. Já takovou, že jsem nechala v hospodě foťák. Naštěstí jsem si to hned chatou uvědomila a spěchala pro něj. Už ho měly uloupený kluci od stolu a chtěli výkupné. Tak to nakonec dobře dopadlo. Do Lady jsme sjeli coby dup, tam večeře, dala jsem si krupičku a už jel autobus. Byli jsme ubytováni ve Volarech ve škole. Večer hospůdka u nádraží. Nic moc a ani pivo nebylo dobrý. Pak jsme ještě seděli na madračkách a popíjeli víno v tělocvičně. Dnes jsme ujeli asi 35 km.

V neděli ráno vyjíždíme až v 8:00 hod. to je dobrý čas člověk se pěkně vyspinká. Dnes všichni vyráží. My s Troubilákama a Emilem jsme se nechali vysadit ve Strážným a vydali jsme se směr Mlaka. Uvědomila jsem si, že to byla tůra, kterou jsme podnikli s naším Tomem při –12 stupních, on měl boty akorád a byla nám strašná zima. Tehdy bylo modré nebe, což dnes nebylo. Ale zase nebyla taková zima. Z Mlaky jsme nešli jako tenkrát na České Žleby, ale vyrazili jsme směr Nové Údolí. Tam jsme chtěli do hospůdky, ale jedinou hospodu vlastnil Vietnamec a ten měl zavřeno. Troubiláci šli přímo do Stožce. My jsme si to protáhli přes Oslinec a Ministerku. Ve Stožci jsme ještě chytli v hospodě Troubiláky a ostatní běžkaře z našeho zájezdu. Zrovna vyráželi do stopy. Dali jsme si polévku a vyrazili. Venku nás dohnal Jirka Mareček, prý jede ke Stožecké kapli, tak jsme měli parťáka. Bylo to ještě kus cesty po rovině a pak od odbočky nepěkně do kopce. Silnička byla až příliš prohrnutá a tak jsme museli i některé pasáže jít po svých. A posledních asi 600 metrů  by to ani na běžkách nešlo a tak jsme je tam nechali. Kaple i skála stáli za tu námahu. U kaple jsme potkali Emila a Troubiláky a společně s nimi jsme dále pokračovali až k Soumarskému mostu. Tam jsme dohnali tajemníka a pana Svěráka. Hospůdka je prý pro náhlé zbohatnutí zavřená, tak Rada starších rozhodla, že se jede až do Volar. A tak jsme pokračovali až do Volar. Ty poslední kilometry už stáli za prd. Ale zmákli jsme to. Přišli jsme ke škole a za maličkou chviličku už tu byl i Jindra  s klíčem a otevřel ji. Dnes jsme šli do hospůdky jinak. Na náměstí, ale už nevím, jak se jmenovala. Až tam jsem si uvědomila, že jsme tu už byli a Tomáš s Jirkem a Mirkem Staňkem tu hráli kulečník. Dnes to bylo fajn, bylo i celkem pěkně. A ujeli jsme kolem 40 km, což je celkem dost.

V pondělí tak jako včera odjezd až 8:00 hod. Ráno to vypadalo,že bude sluníčko,ale jen vypadalo. Pak začal tu ve Volarech poletovat sníh,ale když jsme přijeli na Kvildu tak tam zuřila přímo sněhová vánice.Tak honem do pekárny. Tam už bylo plno našich. Dali jsme si kafe, já koláčky a Jirka výbornou gulášovou polévku a k ní ještě lepší křupavější rohlíčky. Nikomu se do té sibérie moc nechtělo. Ale my jsme vyrazili, myslím jako první směr Filipova huť. Vůbec jsme nemohli najít stopu. Nakonec jsme na ni narazili, ale asi po 3 km jsme ji opustili a jeli jsme po prošláplé stopě někam do neznáma. Já si myslela že přijedeme nějakou zkratkou do Filipovy huti, ale nakonec jsme dorazili na Horskou Kvildu, což byla zkratka obrovská. Cesta byla zasněžená a všude bylo jako v pohádce. Ale zase to moc nejelo. Z Horské Kvildy jsme už po prošláplé stopě valili na Zlatou studnu. Jirkovi po cestě pobíhal kolem noh pes, už jsme si mysleli, že ho budeme muset vzít domů. Na Zlaté studni trochu vykouklo sluníčko, tak jsme se začali radovat. Předčasně. Když jsme dobíhali na Churáňov, bylo to jako když se čerti žení. V Churáňově nás zachránil bufet a výborná polévka. Zase začalo vykukovat sluníčko, tak jsme vyrazili na Pláně. I tady jsme už kdysi byli. Počasí bylo hrozný. Chvilku opalovačka a pak husto. Z Plání jsme jeli na Nové hutě, tam jsme si sedli zase do hospůdky, jen na kafe, měli jsme dost času. Čekala nás cesta do Borové Lady. Přes Chalupskou slať a Svinnou Ladu to už bylo asi 7 km. V Ladě jsme byli asi dvě hodiny před odjezdem a jediní. Dali jsme si jídlo. Asi za půl hodiny po nás dorazila Táňa s Honzem. Tak jsme dali nějaké štamprdličky a čekali na ostatní. Přijeli asi o půl hodiny později. Pak jsme se dozvěděli, že cesta na Kvildu z Modravy byl skoro horor, ale řidič to v pohodě zmákl. Jen to šlo pomaleji. Skoro všichni nastupovali na Modravě. V Ladě jsme nastupovali jen my čtyři. Další zastávka mimořádně kvůli Táninýmu čurání a pak až tradičně Písek. Po cestě za Pelhřimovem jsme museli objíždět velkou havárku, sníh zasypal celou republiku. A další zastávky tak jako když jsme jeli na Šumavu,ale v opačném pořadí. Ale to už bylo jen na výstup účastníků. Pro nás bylo podstatné,že těsně před jedenáctou jsme byli Blansku.Dnes jen 20 km, ale v tom hrozným počasí to šlo. Celkem jsme ujeli asi 95 km.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  7. 8. 9. 03.2009 Šumava - východ

 Sobota a my musíme v 3:15 hod vstávat. Je to pro mne vražedná hodina,ale co už. Ve 4.30 hod. od Dělňáku. Další zastávka pod Klepákem , Kateřina a Brno. A tentokrát ještě na dálnici u Pávova nastoupil Honza, kámoš Táni. Zastávek jak u linkového busu. Tradiční zastávka v Písku na vysypání písku a pak až na Šumavě na Pláních. Dnes to vystupování neproběhlo bez zmatků. Jirka Ventruba tam nechal venku lyže a někdo naopak vystoupil s lyžemi,ale hole nechal v autobusu. Legrace. Většina nás vystoupila na Horské Kvildě. Vyrážíme směr Filipova Huť. Tam navštěvujeme první hospůdku, že počkáme na Táňu a Honzu, kteří vyrazili z Plání. Nakonec jsme je potkali až jsme vycházeli z hospůdky. Však oni nás doženou, jsou rychlejší. Přes Černohorskou a Ptačí nádrž vyšlapeme ve strašné mlze na Černou horu (1315m). není zde skoro vidět, ale jsme rádi, že neprší. Z Černé hory přes Pramen Vltavy vyjedeme na Bučinu, dolů na Furik , tam si uděláme kolečko (původně jsme chtěli obklikou do Kvildy, ale netrefili jsme to) a opět se ze všichni potkali na Bučině. Sjeli jsme opět na Furik Nakonec jsme přehodnotili náš záměr a vydali se s ostatními na moje oblíbené Knížecí Pláně. Tentokrát jsme ale nejeli po krokolomné modré z Furiku rovnou na Pláně, ale po krásné červené jsme dojeli skoro až do hospůdky na Pláních. V hospodě bylo díky našemu zájezdu plno. My jsme seděli u stolu s Troubilákama a klukama ze Zborovců (Leoš Fabík a spol.) Polívku neměli, tak jsme si dali jen čaj a pivo a protože nás čekala jen cesta dolů do Borové Lady, měli jsme pohodu. Já takovou, že jsem nechala v hospodě foťák. Naštěstí jsem si to hned chatou uvědomila a spěchala pro něj. Už ho měly uloupený kluci od stolu a chtěli výkupné. Tak to nakonec dobře dopadlo. Do Lady jsme sjeli coby dup, tam večeře, dala jsem si krupičku a už jel autobus. Byli jsme ubytováni ve Volarech ve škole. Večer hospůdka u nádraží. Nic moc a ani pivo nebylo dobrý. Pak jsme ještě seděli na madračkách a popíjeli víno v tělocvičně. Dnes jsme ujeli asi 35 km. 

V neděli ráno vyjíždíme až v 8:00 hod. to je dobrý čas člověk se pěkně vyspinká. Dnes všichni vyráží. My s Troubilákama a Emilem jsme se nechali vysadit ve Strážným a vydali jsme se směr Mlaka. Uvědomila jsem si, že to byla tůra, kterou jsme podnikli s naším Tomem při –12 stupních, on měl boty akorád a byla nám strašná zima. Tehdy bylo modré nebe, což dnes nebylo. Ale zase nebyla taková zima. Z Mlaky jsme nešli jako tenkrát na České Žleby, ale vyrazili jsme směr Nové Údolí. Tam jsme chtěli do hospůdky, ale jedinou hospodu vlastnil Vietnamec a ten měl zavřeno. Troubiláci šli přímo do Stožce. My jsme si to protáhli přes Oslinec a Ministerku. Ve Stožci jsme ještě chytli v hospodě Troubiláky a ostatní běžkaře z našeho zájezdu. Zrovna vyráželi do stopy. Dali jsme si polévku a vyrazili. Venku nás dohnal Jirka Mareček, prý jede ke Stožecké kapli, tak jsme měli parťáka. Bylo to ještě kus cesty po rovině a pak od odbočky nepěkně do kopce. Silnička byla až příliš prohrnutá a tak jsme museli i některé pasáže jít po svých. A posledních asi 600 metrů  by to ani na běžkách nešlo a tak jsme je tam nechali. Kaple i skála stáli za tu námahu. U kaple jsme potkali Emila a Troubiláky a společně s nimi jsme dále pokračovali až k Soumarskému mostu. Tam jsme dohnali tajemníka a pana Svěráka. Hospůdka je prý pro náhlé zbohatnutí zavřená, tak Rada starších rozhodla, že se jede až do Volar. A tak jsme pokračovali až do Volar. Ty poslední kilometry už stáli za prd. Ale zmákli jsme to. Přišli jsme ke škole a za maličkou chviličku už tu byl i Jindra  s klíčem a otevřel ji. Dnes jsme šli do hospůdky jinak. Na náměstí, ale už nevím, jak se jmenovala. Až tam jsem si uvědomila, že jsme tu už byli a Tomáš s Jirkem a Mirkem Staňkem tu hráli kulečník. Dnes to bylo fajn, bylo i celkem pěkně. A ujeli jsme kolem 40 km, což je celkem dost.

V pondělí tak jako včera odjezd až 8:00 hod. Ráno to vypadalo,že bude sluníčko,ale jen vypadalo. Pak začal tu ve Volarech poletovat sníh,ale když jsme přijeli na Kvildu tak tam zuřila přímo sněhová vánice.Tak honem do pekárny. Tam už bylo plno našich. Dali jsme si kafe, já koláčky a Jirka výbornou gulášovou polévku a k ní ještě lepší křupavější rohlíčky. Nikomu se do té sibérie moc nechtělo. Ale my jsme vyrazili, myslím jako první směr Filipova huť. Vůbec jsme nemohli najít stopu. Nakonec jsme na ni narazili, ale asi po 3 km jsme ji opustili a jeli jsme po prošláplé stopě někam do neznáma. Já si myslela že přijedeme nějakou zkratkou do Filipovy huti, ale nakonec jsme dorazili na Horskou Kvildu, což byla zkratka obrovská. Cesta byla zasněžená a všude bylo jako v pohádce. Ale zase to moc nejelo. Z Horské Kvildy jsme už po prošláplé stopě valili na Zlatou studnu. Jirkovi po cestě pobíhal kolem noh pes, už jsme si mysleli, že ho budeme muset vzít domů. Na Zlaté studni trochu vykouklo sluníčko, tak jsme se začali radovat. Předčasně. Když jsme dobíhali na Churáňov, bylo to jako když se čerti žení. V Churáňově nás zachránil bufet a výborná polévka. Zase začalo vykukovat sluníčko, tak jsme vyrazili na Pláně. I tady jsme už kdysi byli. Počasí bylo hrozný. Chvilku opalovačka a pak husto. Z Plání jsme jeli na Nové hutě, tam jsme si sedli zase do hospůdky, jen na kafe, měli jsme dost času. Čekala nás cesta do Borové Lady. Přes Chalupskou slať a Svinnou Ladu to už bylo asi 7 km. V Ladě jsme byli asi dvě hodiny před odjezdem a jediní. Dali jsme si jídlo. Asi za půl hodiny po nás dorazila Táňa s Honzem. Tak jsme dali nějaké štamprdličky a čekali na ostatní. Přijeli asi o půl hodiny později. Pak jsme se dozvěděli, že cesta na Kvildu z Modravy byl skoro horor, ale řidič to v pohodě zmákl. Jen to šlo pomaleji. Skoro všichni nastupovali na Modravě. V Ladě jsme nastupovali jen my čtyři. Další zastávka mimořádně kvůli Táninýmu čurání a pak až tradičně Písek. Po cestě za Pelhřimovem jsme museli objíždět velkou havárku, sníh zasypal celou republiku. A další zastávky tak jako když jsme jeli na Šumavu,ale v opačném pořadí. Ale to už bylo jen na výstup účastníků. Pro nás bylo podstatné,že těsně před jedenáctou jsme byli Blansku.Dnes jen 20 km, ale v tom hrozným počasí to šlo. Celkem jsme ujeli asi 95 km.