Vyhledávání

Kontakt

Moje toulavé boty

dubravova.dagmar@seznam.cz

ŠUMAVA - 2007

23.03.2011 21:41

Šumava 24.-25.2.02007

             Ráno odjezd o půl čtvrté. To vstávání je nejhorší z celého zájezdu. Asi v deset vystupujeme na Horské Kvildě a nastupujeme do stopy. Sněhu sice není nic moc, ale na letošní zimu ještě super. Vydáváme se směr Kvilda. Jedem ve třech, s Jitkou Kostelkovou. V Kvildě jsem se rozhodli, že vynecháme výstup na Bučinu a pojedeme přímo k pramenům Vltavy. Tu trasu jsme ještě nejeli. Cesta vedla pěknou cestou, mírné stoupání. U pramene posvačíme, pokecáme a jedem nahoru směr Černá Hora. Cestou potkáme Ivoše Rašku a Milana z Bukovinky. Společně s nimi „vyběhneme“ pod Černou Horu (1315m), kde už čeká Táňa Adlerová. Dáme vrcholovku-magistra a sjíždíme dolů k Ptačí nádrži, k Modravskému mostu a kolem Modravského potoka do Modravy. Tam si v hospůdce dáme polívku a po zjištění že se z důvodu polomů nesmí do stopy, se rozhodujem, že pojedem autobusem aspoň na Filipovu Huť a odtud na Kvildu, kde čeká autobus. Bohužel nakonec autobus jede jen v létě, tak se vydáváme pěšky do kopce na Filipovu Huť. Čeká nás asi 7,5 km pěšky a máme na asi hodinu a čtvrt. Máme však velké štěstí. Cestou nám zastavil autobus turistů z Orlických hor a ti nás za štamprdli dovezli až do Kvildy. Tam stíháme ještě hospůdku a malé občerstvení.V autobuse pak ještě půl hodiny čekáme na opozdilce. Po cestě vyzvedneme část zájezdu v Borové Laďě a jedem do Volar. Po ubytování v tělocvičně odcházíme společně s Troubilovými do hospůdky u nádraží. Jsou tam zrovna vepřové hody, tak pojíme, popijeme a asi po desáté jsme už v tělocvičně a jdeme spát. Jirka spí sám v šatně, aby nás prý nerušil svým chrápáním.

Druhý den vyjíždíme v osm do Německa o odtud se vracíme směr Bučina. Cesta je špatně značená, kousek před hranicemi dost zmatkujeme. Jinak stopa je pěkná, i když jsme šli pořád do kopce. Na hranicích posvačíme a vydáme se směr Bučina. Protože máme dost času, rozhodli jsme se, že zajedeme ještě na Knížecí Pláně, mají tam prý pěknou hospodu. Jedem společně s Jitkou, cesta vede po modré značce dost prudko dolů, tak se aspoň trochu svezeme. Hospůdka je krásná a zrovna z ní vychází Táňa a další naši lyžaři. Samozřejmě někteří zůstávají ještě s námi (Raška, Staněk Míra) a přichází další. Posedíme, dáme kafe, Jitka i jídlo a vydáme se zpět na Bučinu, tentokrát po červené. Na Bučině začíná hustě jemně pršet, takže mažem dolů. No dolů! Mírný kopec a při těchto sněhových podmínkách to nejede ani nešupinkovým lyžím. Do Kvildy však přijedem včas, tak opět končíme v hospůdce. Večer opět hospoda u nádraží, opět vepřové hody a tentokrát i šampaňské, Jirka začíná slavit padesátku. Tak slavíme, kecáme a pak hurá do spacáků.

 Ráno je dost hnusně a prší. Nakonec jsme se přidali k partě turistů a vyměnili běžky za pohorky. Vystupujeme na Antýglu a jdeme pěšky kolem říčky Vydry, Turnerovy chaty k Čeňkové Pile. Tam nám pan Svěrák domluvil exurzy. Asi hodinu jsme sledovali film o malých elektrárnách na Šumavě, pak jsme si prohlédli výstavu a odjeli na Modravu. Dali si pozdější oběd a asi ve čtyři jsme odjeli domů.

Zájezd se vydařil ´, škoda, že kvůli sněhu byl zrušen další březnový zájezd na Šumova-Železnorudsko. Snad příště.